Obavy z dalšího vývoje finanční krize a strach z eurorevoluce se začíná přelévat i do Německa. Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubleho k ní může mít starý kontinent nakročeno…

Uvedl to tento týden v úterý, když varoval, že například neúspěch v boji proti nezaměstnanosti mládeže by mohl Evropu rozervat na kusy. Zavrhnout model blahobytu tohoto kontinentu ve prospěch tvrdších amerických standardů by podle něj zažehlo revoluci [...]

Jak připomněla agentura Reuters, Německo spolu s Francií, Španělskem a Itálií dosud totiž podporovalo naléhavé akce k záchraně generace mladých Evropanů, kteří se děsí, že nenajdou práci. Nezaměstnanost mládeže v EU v současné době obchází přitom už každého čtvrtého, což je více než dvojnásobek této míry u dospělých. „Musíme být úspěšnější v našem boji proti nezaměstnanosti mládeže, jinak ztratíme bitvu o evropskou jednotu,“ řekl Schäuble pro agenturu Reuters.

Zpravodajský portál Thedailybell.com i v důsledku těchto slov rozebírá fakta, která napovídají, do jaké míry je hrozba revoluce v Evropě reálná. Ti na vrcholku experimentu, který se nějak v poslední době zvrhnul, už nejsou sebevědomí jako dříve, ale naopak nervózní a vyděšení. „A to z ničeho menšího než je plnocenná revoluce,“ uvádí Thedailybell.com.

Za vším stojí obrovská nezaměstnanost. Vychází z toho, že to ilustruje současné obtíže zvládání socioekonomické manipulace stovek milionů lidí, kteří jsou čím dál víc roztrpčenější z rozbíjení jejich sociálního modelu, k němuž dochází. „Už dávno jsme poukazovali, že ty rozdrobené a násilnické evropské kmeny by se s Evropskou unií a s eurem ztotožnily pouze tehdy, kdyby z nich měly neustálý prospěch, jako když to začínalo. Tak tomu ale není,“ uvádí zahraniční zpravodajský web s tím, že proto pokračuje a eskaluje nervozita.

I když Německo trvá i nadále na rozpočtové konsolidaci, mluví nyní jejich šéf financí o další potřebě uchovat evropský model státu blahobytu. Podle něj totiž, pokud by se v Evropě zavedly sociální standardy jako v USA, tak Evropa zažije revoluci ne zítra, ale už v ten samý den. Tato slova pronesl Schäuble na zmiňované úterní konferenci v Paříži.

Německo má v posledních týdnech obavy z odporu proti němu, jelikož mnohé z krizí postižených zemí Evropy je obviňují ze zbídačování. I proto přijalo kroky k řešení nezaměstnanosti v tomto bloku, když uzavřelo dvojstranné dohody se Španělskem a Portugalskem. Velkého „tikajícího“ problému si jsou však vědomí i státníci dalších zemí.

„Musíme zachránit celou generaci mladých lidí, kteří jsou vyděšeni. Máme nejvzdělanější generaci a odložili jsme je k ledu. To je nepřijatelné,“ řekl na konferenci mimo jiné také například italský ministr práce Enrico Giovannini.

Krize nezaměstnanosti evropské mládeže bude také ústředním tématem červnového summitu lídrů zemí Evropské unie, kam německá kancléřka Angela Merkelová pozvala ministry práce členských zemí. Konference se uskuteční 3. července v Berlíně. Čím dál více lidí po celé západní Evropě odshora až dolů je si přitom už vědomo toho, že za celou situací stojí řada politických machinací a odpor k nim v nich vzrůstá. Obavy z toho, že těmto lidem dochází trpělivost, jsou tak – zdá se, plně na místě.

Nezaměstnanost a bída – propojené faktory, které se mohou v současné době stát smutnou realitou, na kterou již narazila i řada Čechů. Bez práce bylo totiž letos v únoru u nás rekordní počet občanů, kteří navíc mají stále nižší šance najít nové uplatnění, které by je alespoň uživilo. Žijí-li tito lidé v oblastech, kde je nezaměstnanost dlouholetým problémem – jejich šance je mnohdy 123 ku jedné jediné pracovní nabídce. Například na Jesenicku stojí ve frontě 123 lidí na jedno pracovní místo. V průměru je přitom v Česku na jedno pracovní místo 17,3 uchazečů.

V únoru tak bylo v ČR bez práce podle zveřejněných údajů MPSV téměř 600 tisíc lidí, což bylo historicky nejvíc od vzniku samostatné ČR. Některá přirovnání hovořila dokonce o tom, že hůře bylo už jen v období velké hospodářské krize v roce 1933. Tehdy bylo cca ještě o sto tisíc nezaměstnaných v zemi víc (ovšem je třeba dodat, že tehdy se jednalo také o území Slovenska, protože jsme byli Československo, pozn. red.). Není tedy přehnaným pesimismem to, že se lidé víc než kdy jindy v minulých letech začínají obávat bídy.

Převzato: atanova-zasuvka.blog.cz | Zdroj: parlamentnilisty.cz