Démoni války se mohou v Evropě znovu probudit. Varoval bývalý šéf Evropské skupiny a ministerský předseda Lucemburska Jean-Claude Juncker. Podle jeho názoru připomíná nynější situace v Evropě nápadně situaci před První světovou válkou.
Jean-Claude Juncker, který je jedním z uznávaných intelektuálů a velmi zkušených politiků Starého světa, by sotva pronesl podobná slova bez dostatečného důvodu. Nynější Evropu při vším jejím zdánlivém lesku a blahobytu drásají rozpory. A to nejnebezpečnější je, že mají systémový ráz. Mohou opakovat tragické události z jedné z nejkrvavějších válek v dějinách lidstva? Na tuto otázku se nedá odpovědět jednoznačně. A zároveň je dost předpokladů pro záporný scénář [...]

Podle Junckerova názoru představuje hlavní hrozbu konflikt národních zájmů konkurujících předních evropských velmocí, obrovská disbilance ekonomického a sociálně-politického rozvoje zemí EU, a také rostoucí rozvrstvení společnosti. Podobná situace nutí k úvahám o možnosti rozpadu EU, který bude mít nepředvídatelné následky.

Podle názoru expertky Jevgenije Vojkové však nesmíme propadat panice: nynější situace se zřejmě liší od té, která byla před 100 lety:

Tehdy bylo jasné, kdo je potenciální agresor, který může vystoupit proti jiným evropským státům. Bylo to císařské Německo, které se urychleně vyzbrojilo. Nyní nejsou v EU žádné podobné země. Naopak, je tendence vyloučit silový činitel uvnitř EU.

Nicméně vidí Juncker ve snahách současných evropských politiků nebezpečné hájení úzkých národních zájmů. Bezstarostnost – to je hlavní Junckerova výtka obyvatelům Starého světa. Právě tato bezstarostnost měla za následek první světovou válku. A nyní, stejně jako před sto lety, jsou Evropané příliš lehkomyslní.

Epochy blahobytu vždy nesou utajenou hrozbu, soudí politolog Alexandr Tevdoj-Burmuli:

Pod rouškou zdánlivé hojnosti několika posledních desetiletí vyrůstaly krizové tendence. A teď vycházejí najevo. Integrační proces se zpomaluje, a uvnitř EU se rýsuje rozdělení v otázce dalšího sbližování. Tajný antagonismus však sotva bude příčinou války v rámci EU.

Je třeba podotknout, že Juncker mluví nejen o válce mezi státy v přímém smyslu slova. Ale především o kontrole nad přírodními zdroji. Stejně dramatické následky budou mít také sociální výbuchy. Právě ty mohou být následkem odmítnutí politiky rozpočtových úspor. Nekonečné hromadění dluhů a růst nezaměstnanosti mohou dříve či později zapříčinit revoluci v Evropě, uzavírá Juncker.

Hromadné nepokoje imigrantů v řadě evropských zemí už ukázaly, že toto jeho znepokojení je odůvodněné. A Juncker hned dává předpis, jak tomu zabránit: žít podle kapsy a provádět nepopulární reformy. Tento model však má jednu podstatnou chybu: nezájem současných politiků. Vždyť právě sliby blahobytu a prosperity jsou ověřeným způsobem získat si přízeň voličů. Ať už třeba na cizí účet.

Zdroj: czech.ruvr.ru