Všichni jsou si rovni – a někteří jsou si rovnější. Výrok mnoha novinářů, kteří tvrdí, že Orwellova kniha Farma zvířat je kritikou komunistického režimu je poněkud mylný a potvrzuje jen to, o čem Orwell v této knize psal.

O vymývaní mozku zavádějícími informacemi. Vizionářská kniha Orwella je totiž kritikou každé společnosti, kterou lidstvo procházelo a prochází. Paradoxně nejaktuálnější není pro nedávnou minulost, ale pro současnou společnost,  kterou nazýváme sebevědomě demokratickou nebo kapitalistickou [...]

Právě zde nacházíme všechny jevy, které popisuje Orwel ve své knize. Pokud nahlédneme pod pokličku událostí 11 září v New Yorku, pokud se zamyslíme nad údajnou svobodou v Rusku nebo detailně probereme problém s finační podporou pražské radnice pro kulturu v Praze v roce 2008, pak se musíme jen usmívat, jak stále platné jsou příběhy prasat z knihy Farma zvířat. A proto výrok: „Všichni jsou si rovni – a někteří jsou si rovnější“ je výrok skoro geniální.

Kdo byl Orwell
Orwell, vlastním jménem Eric Arthur Blair se narodil v Indii (Monthihar) a ve věku jednoho roku odcestoval s matkou zpátky do Británie, kde vyrůstal v Oxfordshiru. Jeho pseudonym vznikl podle zdejší říčky Orwell. Po studiu na soukromé střední škole v roce 1922 začal pracovat pro policii v Britské Indii na území dnešní Barmy. Po pěti letech se vrátil do Anglie, kde pracoval jako novinář. Ve 30. letech jako člen interbrigády ve Španělské občanské válce bojoval proti Francovu režimu.

První knihy
Orwell svoje zážitky z konce 20-tých let, kdy se jako tulák pohyboval mezi naprostou spodinou velkých měst sepsal do své první knihy Na dně v Paříži a Londýně.
Další, román nazvaný Barmské dny je příběh rozervance, který prožije milostný román se ženou, která přijela do Barmy vdát se za bohatého muže. Román vydává Orwell asi 10 let po návratu s Barmy  a téma bylo to ve své době velmi modní. Svým způsobem se v knize zabývá příběhy, které bylo příznačné pro spoustu spisovatelů té doby, včetně Hemingwaye a to je téma ztracené generace po první světové válce.
Hold Katalánsku je další knihou, ve které zpracovává svojen zážitky z působení ve Španělské občanské válce a o rok později (1939)  publikuje skoro neznámý román Nadechnout se, kde popisuje útěk do vzpomínek a střet s realitou.

Esejista Orwell
Do roku 1940 publikoval Orwell knižní recenze v Novém anglickém týdeníku a od roku 1940 do 1943 čte eseje na BBC a píše do novin. V listu Tribune měl dokonce vyhrazený sloupek s názvem: „As I please“ (Jak mně se líbí). Protože se kvůli tuberkulóze nemohl aktivně zapojit do bojů 2. světové války, vytvořil rozsáhlé esejistické dílo, které česky vyšlo také v knize Uvnitř velryby a jiné eseje.V době druhé světové války byl již naprosto pevně přesvědčen, že stávající kapitalistický systém nemá šanci na přežití. To se odráželo v jeho novinářské a esejistické tvorbě. Jeho eseje se týkají nejen politiky, literatury či kultury obecně, ale komentují život své doby v celé jeho pestrosti. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších anglických esejistů vůbec. Kompletní sbírka esejů vyšla anglicky ve čtyřech svazcích Sebrané eseje, novinové články a korespondence.

Cílem Těch nahoře je zůstat, kde jsou. Cílem Těch uprostřed je vyměnit si místo s Těmi nahoře. Cílem Těch dole, pokud mají nějaký cíl – je totiž trvalou charakteristikou Těch dole, že jsou příliš zkrušeni dřinou, než aby si častěji uvědomovali cokoli mimo svůj každodenní život – je zrušit všechny rozdíly a vytvořit společnost, v níž si budou všichni lidé rovni. A tak se v průběhu dějin znova a znova odehrává boj, který je ve svých hlavních obrysech stále stejný. Po dlouhá období se zdá, že Ti nahoře jsou bezpečně u moci, ale dříve či později pokaždé přijde chvíle, kdy buď ztratí víru v sebe nebo schopnost účinně vládnout, nebo obojí. Potom je svrhnou Ti uprostřed, kteří získají Ty dole na svou stranu předstíráním, že bojují za svobodu a spravedlnost. Jakmile Ti uprostřed dosáhnou svého cíle, uvrhnou Ty dole nazpět do dřívějšího postavení otroků a sami se stanou Těmi nahoře. Od jedné ze zbývajících skupin se okamžitě odtrhne nová skupina Těch uprostřed a boj začíná nanovo. Z těch tří skupin se jen Těm dole nikdy ani dočasně nepodaří dosáhnout svého cíle. (1984)

Vztah politiky a jazyka vnímá velmi málo lidí. Orwell velmi důrazně upozorňoval (nejen v eseji o anglické politice a jazyku – 1946) na to, jakým způsobem se šíří totalita v lidském společenství. Ne vždy ji provází krvaé ataky na vybrané skupiny lidi, ale čím dál častějí je totalita skrytá za slovy politiků a to pod rouškou systémů, které nayýváme různě. Třeba komunismus, demokracie. Je to úplně jedno. Proto je důležité, řečeno slovy Stalina, sledovat kdo, co a jak nám sděluje. Příklad mediálního tlaku na obyvatelstvo USA po 11. září v New Yorku, lživá propaganda prezidenta Bushe a dalších amerických politiků je krásným příkladem, jak se dá naprostá lež prosadit jako pravda při důrazném využití médií a momentu překvapení.

Orwellův totalitní jazyk se používá stále
V knize 1984 používá Orwell svůj umělý jazyk zvaný „Newspeak“ o kterém sám píše: „Newspeak nebyl vytvořen pouze k vyjadřování světonázorových myšlenkových postupů vlastních oddaným stoupencům Angsocu, nýbrž proto, aby znemožnil všechny jiné způsoby myšlení. Záměr byl ten, že až si newspeak všichni osvojí a oldspeak (stará řeč) bude zapomenut, stane se myšlení, které se odchyluje od zásad Angsocu – doslova nemyslitelné, aspoň v té míře, v níž je myšlení závislé na slovech.“ Děsivé v tomto případě je to, že ve skutečnosti podobné jazykové systemy fungují už dnes v našem mediálním světě.
Více o jazyku na Wikipedii

Farma zvířat
V roce 1945 konečně vychází novela Farma zvířat, otevřená kritika totalitních režimů vystavěná na motivu zvířecí bajky, kde roli vedoucí společenské kasty, která ovládá dav, reprezentují vepři. Právě jim dal Orwell do úst slavnou větu: „Všichni jsou si rovni – a někteří jsou si rovnější“. Tato věta platí naprosto přesně jak v bolševických režimech, tak i dnešních tzv. demokratických systémech. Kniha byla napsána již v průběhu války, ale s jejím uveřejněním byly problémy. Proto vychází až po skončení války, kdy se západní společnost spojuje do jednotné politické roviny proti Sovětskému Svazu a komunismu vůbec. Kniha byla často ideologicky označována jako kritika totalitniho režimu v SSSR, což zdaleka není přesné a Orwell se nikdy v tomto duchu o knize nevyjádřil.

Farma zvířat, vyd. I. L. Kober 1946, přeložil  Jiří Havelka,- 1. vyd.
Zvířecí statek, vyd. Index Köoln 1981, přeložil Jiří Komárek – 2. vyd.
Farma zvířat, Práce 1991 přeložil Gabriel Gössel, verše Miloš Holub – 3. vyd.
4. vyd. Aurora 2000, posl. 5. vydání stejné Farma zvířat, 2004 Aurora, přeložil Gabriel Gössel, verše Miloš Holub

V primitivních dobách, kdy spravedlivá a mírumilovná společnost nebyla uskutečnitelná, se v ni docela snadno dalo uvěřit. Představa pozemského ráje, v němž by lidé žili pospolu jako bratři, bez zákonů a bez tvrdé práce, pronásledovala lidskou mysl po tisíce let.
Masy se nikdy nebouří z vlastního popudu a nikdy se nebouří jen proto, že jsou utlačované. A pokud nemohou srovnávat, nikdy si dokonce ani neuvědomí, že jsou utlačované.
Jestliže má někdo vládnout natrvalo, musí umět zvrátit smysl skutečnosti. (1984)

Román 1984
Čtyři roky po válce vyšel druhý významný román „1984″. (s pracovním názvem Poslední člověk v Evropě) Orwell v něm zachytil s děsivou přesností vymyšlený totalitní stát pod domnělou vládou prolétů, který ale ve skutečnosti ovládá zbožňovaný Velký bratr (Big brother). Svět absolutní kontroly, překrucování historie, věznění, mučení a vymývání mozků fascinoval svět o to více, že většina praktik, které Orwell ve svém románu zachytil, se skutečně stále aplikuje i v dnešní době, viz událost 11. září v New Yorku a následná celosvětová politika prezidenta Bushe, vyvolání dvou zbytečných válek, destabilizace půlky světa, tisíce mrtvých, davová teroristická psychóza v Americe i Evropě atd.

Román 1984 se za své děsivé vizionářství a přesné vystižení fungovaní lidské společnosti stal jedním z nejuznávanějších děl dvacátého století. Časopis Time jej zařadil mezi stovku nejvlivnějších knih po roce 1923.

Zdroj: inuru.com