V současnosti stále čteme v tisku sudetoněmeckého landsmanšaftu, jak jsme Němce oloupili, vyhnali, jak jsme s nimi zle zacházeli, dokonce Posselt mluvívá i o tom, že jsme se na nich dopustili genocidy, když jsme jich před odsunem a v průběhu odsunu údajně vyvraždili na 250.000, jak pan mluvčí i další funkcionáři SL lživě tvrdí.
Němci chtěli Prahu proměnit v trosky tak, jak to udělali s Varšavou. Také chtěli utéct před Rudou armádou. Věděli proč. V SSSR vypálili a zničili tisíce a tisíce vesnic, měst, zavraždili miliony lidí [...] Více
V té současné politické situaci u nás je opravdu těžko se vyznat. Premiér chce jako předseda strany něco prosazovat, ale pod palbou opozice a i odpůrců ve vládě se vše začne měnit, až je z toho často ubohé torzo. Nedůstojná komedie pro naše běžné občany.
Islámský stát v Iráku a Sýrii fakticky „jen“ zaplnil uvolněná místa, ta konkrétní i v abstraktním smyslu. Ještě minulý týden prezident USA Barack Obama přiznával, že pro boj proti Islámskému státu „nemá žádnou strategii“, ale dnes už ví: Bude se bombardovat.
Strach obchází českou pravici. Vývoj na Ukrajině přináší bezesné noci naší pravici.. Starostlivý pan kníže a jeho věrní volají do zbraně. Strašení ruským bubákem nezabírá. Velké černé mraky obestírají vládce EU a NATO.
Rozhovor s Filipem Ilkowskim, který čtenářům mimojiné popisuje neutěšený stav parlamentní levice v Polsku. V rozhovoru se dále dotýká například působení církve na politické dění či vztahu tamějšího establishmentu k událostem na Ukrajině.
Když sledujeme dění na naší politické scéně od ustavení nové vlády ČR pod vedením premiéra B. Sobotky, můžeme konstatovat, že v sociálních otázkách je mírným pokrokem ve srovnání s nedosažitelně asociálními výstupy nečasovsko-schwarzenbergské koalice.
Jak již naznačuje titulek filmu, jeho autoři se v něm zabývají obchody Německa, chystajícího se na válku, s nadnárodními americkými ropnými a automobilovými koncerny. V dokumentárním filmu se dozvíme jak tyto koncerny reagovali během II. světové války, zejména po vstupu do válečného dění.
Rusům v současnosti Češi vytýkají především rok 1968. Zejména antikomunisté události z tohoto roku vždy použijí a překroutí podle svých potřeb, když jim dojdou všechny ostatní argumenty. Těží z toho, co se tehdy stalo, a neustále se snaží tyto události využít k pošpinění myšlenek komunismu, a k vyvolání protiruských nálad.
Šokující koláž přinesl z Ukrajiny deník Libération, vzdálený „duchovní příbuzný“ levicových intelektuálů, kteří v květnu 1968 stavěli barikády kolem pařížské Sorbonny a na adresu zvláštních policejních oddílů CRS (Compagnies républicaines de sécurité) skandovali: „CRS – SS!“
Kyjevský nahnědlý režim posílá armádní jednotky s těžkou vojenskou technikou proti svým vlastním občanům na JV Ukrajiny. Politické problémy hodlá řešit a vyřešit silou zbraní, přestože by šly odstranit jednáním a oboustrannými kompromisy.
Východní Ukrajina [Klikni]
