Aby mohli dlužníci zaplatit dluhy a úroky, musí někomu prodat svoji práci. Věřitelé, kteří inkasují platby od dlužníků, všechnu jejich práci nekoupí. Peníze, které od dlužníků získají, znovu půjčují.

Finanční systém založený na dluhu funguje, dokud dlužníci prodávají svoji práci. Aby mohli zaplatit i úroky, musí prodávat stále více práce. Trh byl zvětšen nákupem práce za půjčené peníze. Důsledkem je růst dluhů a množství dlužníků. Roste i množství půjčených peněz [...]

Příjmy z úroků a finančních spekulací převyšují příjmy z reálného podnikání a práce. Dluhy však nemohou narůstat donekonečna. Výše dluhů je limitována schopnostmi je splácet. Jakmile se růst zadlužování zastaví, nastává problém. Bez nákupů na dluh lidé prodají méně práce. Když se chtějí lidé zbavit dluhů, musejí prodat více práce, než jí sami spotřebují. Práci „navíc“ však nejsou schopni prodat, protože není komu.

Kdo má peníze, má všeho dostatek a více produktů (nákupu práce) nepotřebuje. Kdo je zadlužen, peníze už nemá a více produktů kupovat nemůže.

Lidé dluhy a úroky platit musí, proto omezí svoji spotřebu. Pokles spotřeby má za následek snížení poptávky po produktech (práci). Lidé bez práce nejsou schopni splácet dluhy a finanční business je ohrožen.

Současná panika na finančních trzích je důsledkem ohrožení dnes nejčastějšího způsobu vydělávání peněz (dluhového průmyslu).

V reálném světě se však nic nezměnilo. Je dostatek zdrojů, je dostatek produktů, je dostatek lidí schopných pracovat. Problém je, že finanční průmysl už na lidech nedokáže více vydělat. Stále více lidí je pro finanční systém ztrátových a nepotřebných. Proto stále více lidí trpí nedostatkem zdrojů a produktů a nemohou prodat svou práci.

Lidé by mezi sebou mohli směňovat své produkty (práci) i bez finančního systému. Technicky to není žádný problém (prosté použití peněz). Vlastníci peněz by však přišli o bezpracné zisky. O příjmy by přišli i jejich „drábové a správci“ (zaměstnanci finančního průmyslu a státu). Systém „finančního otroctví“, jim vyhovuje a snaží se jej zachránit za jakoukoliv cenu. Jeho stabilitu však ohrožují vzájemným bojem. Dnes je jasné, že všechny dluhy splaceny nebudou. Vnější projevy finanční krize jsou důsledkem soupeření o záchranu před nevyhnutelnými ztrátami. Ztráty (dnes jen riziko) jsou přesouvány na státy (daňové poplatníky) a soukromí investoři kupují bezpečnější aktiva.

Oligarchie, která získala bohatství a moc v minulém století, je dnes podobným přežitkem jako šlechta. Uplatňují nároky vyplývající z historických zásluh, ale lidé je dnes k ničemu nepotřebují.

Zdroj: vasicek.blog.idnes.cz | Foto: silenttoho.blogspot.cz