Nejen v probíhající volební kampani do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ale též v předcházejících, pokud si dobře pamatuji, kandidáti ucházející se o zvolení, velmi málo, nebo téměř vůbec, nemluvili a nyní též nemluví o českých zájmech.
Kdyby šlo pouze o současnou volební kampaň, pak bych se mohl domnívat, že jde o zvláštní shodu okolností, ale vzhledem k tomu, že jde o opakovaný fenomén, jsem přesvědčen, že nejde jen o nějakou náhodu, ale spíše o nějaký mocný zájem v pozadí, diktující nám určité chování [...] Více
V médiích jsme se v polovině září dočetli, že více než půl milionu lidí je u nás bez práce. A jak je to třeba s podporou v nezaměstnanosti, či jak se dávek zneužívá i díky šlendriánu, jaký je na úřadech a v předpisech samotných.
Současná krize republiky a předvolební situace, kdy strany a hnutí se počínají předhánět v lákání voličů, přímo vybízí k zamyšlení nad předvolebními manýrami. Pravda, volební boj býval tvrdý již za I. ČSR, a argumenty často bývaly rovněž na hraně únosnosti.
Aby cizácké banky mohly páchat neokolonialistickou okupaci naší republiky, potřebují přesně ten typ obyvatelstva, kterým jsme, individualistické egoisty, nehledící doleva ani doprava, jdoucí za mamonem i za cenu destrukce vlastní země. 
Bez ohledu na to, zda Spojené státy provedou avizovaný útok na Sýrii, či nikoliv, jasné je jedno: Sýrie představuje kritický bod západního intervencionismu uplatňovaného po 11. září 2001. Po dvanácti letech konfliktů v Afghánistánu, Iráku a Libyi je patrná určitá politická, ekonomická a samozřejmě i vojenská vyčerpanost Západu, USA i Aliance, která se projevuje i rozdílnými postoji k zásahu proti Sýrii.
USA se pokouší vydírat Rusko a pokoušejí se Moskvě i světovému společenství vnutit naruby převrácený plán urovnání konfliktu v Sýrii. V Moskvě to prohlásil ministr zahraničních věcí RF Sergej Lavrov.
Jan Eichler – Nynější krajně vypjatá situace kolem Sýrie silně připomíná leden roku 2003, kdy se chystal vojenský úder na Irák ovládaný Saddámovou klikou. Nyní, po deseti letech, se opakuje jak v křivém zrcadle mnohé z tehdejší série podivností, jež předehru irácké války provázely.
Zpráva expertů OSN týkající se nasazení chemických zbraní v Sýrii potvrdila, že na předměstí Damašku Guta byl 21. srpna použit nervový plyn sarin. Dokument ale neobsahuje odpověď na otázku, kdo konkrétně bojovou chemii použil. Přesto už ale USA, Velká Británie a Francie prohlásily, že údaje obsažené ve zprávě jednoznačně poukazují na to, že sarin použila syrská armáda.
Když v roce 1989 kardinál František Tomášek pronášel bouřivá slova na adresu tehdejší moci a když po „sametové revoluci“ v listopadu téhož roku, nastoupil počátkem roku 1990, vedle nového presidenta, do funkce jeho kancléře jeden z věrných rodu Habsburků, začalo svítat. Do společenských postů se vrací příznivci Habsburků s církví! Nikdo tomu nechtěl věřit.
Ruská flotila shromažďuje ve Středozemním moři největší síly od rozpadu SSSR. A co může ruská operační eskadra učinit v případě vyostření situace?
Ukrajinský konflikt [Klikni]
