Dotazy Alexandru Duginovi pokládá Manuel Ochsenreiter, německý žurnalista a šéfredaktor měsíčníku Newsmagazine ZUERST!
MO: Profesore Dugine, západní mainstreamová média a politici popisují současnou situaci na Ukrajině jako konflikt mezi proevropskou, demokratickou a liberální opoziční aliancí na straně jedné, a autoritativním režimem v čele s diktátorem, prezidentem, na straně druhé. Souhlasíte s tím? [...] Více
Na popud neustálých otázek typu „Co se na tom Majdanu vlastně dějě?“ nebo „Kdo je špatný a kdo je hodný?“ jsem se rozhodla, že se pokusím odpovědět. Dnes je to víc než vhod, když Kyjev hlásí desítky mrtvých a stovky raněných. Dopředu říkám, že to zdaleka není tak jasné, jak se na základě zpráv ze západních médií může zdát.
V mé novoroční
Postavení Polska v Evropské unii věnuje pozornost Polský slovanský výbor a vyslovil se k němu nedávno i jeho předseda Boleslaw Tejkowski. V obšírném vyjádření se mj. konstatuje, že od samotného počátku Evropskou unii v podstatě řídilo Německo, které jí čím dále tím více ovládalo a využívalo k svým nacionalistickým cílům dosáhnout ekonomickou i politickou moc v Evropě, a to i pro vrácení majetku a území odňatých po druhé světové válce ve prospěch Polska a Česka. Snadná kořist?
Události v Bosně jsou nakažlivé pro další sousední země. Obavy z epidemického šíření choroby sociálních nepokojů mají již vlády v Srbsku a Chorvatsku. Na řadě může být Makedonie, Řecko a Bulharsko.
Hlavní příčinou vzpoury arabských mas proti vládcům, byl autokratický politický systém, omezující nejen lidská ale i sociální práva drtivé většiny obyvatel. Naděje na změnu byla hybnou silou protestů.
Odpověď na otázku, kdo ve světě skutečně vládne, by měla být od devatenáctého století v nominálních demokraciích jednoduchá: „no, přece lid“. Fandím důvěře, dobrým plánům, záměrům a občanským názorům, ale věci řízení našeho života jsou komplikované.
Jak to bylo s Bolševickou revolucí v Rusku roku 1917? Kdo tahal za nitky a kdo finančně podporoval Bolševiky (ruské komunisty) v jejich úsilí svrhnout Carskou vládu v Rusku, a jakou roli měl v této „hře“ americký Wall Street?
Mnozí lidé jsou přes katastrofální historické zkušenosti s fašistickými či polofašistickými režimy nepoučitelní. Svědčí o tom v poslední době opět rostoucí vliv různých (polo)fašistických, neonacistických skupin a takto orientovaných politických stran a hnutí. Nejen v Řecku či Maďarsku, kde tyto síly přímo zasedají v tamních parlamentech a podílejí se tak na moci například tvorbou zákonů.
Každá vážná politická krize má za následek oslabení země a nevyhnutelně podněcuje nezdravé politické živly v sousedních státech. Krize na Ukrajině aktivizovala rumunské revizionisty, kteří už nastolují otázku „návratu ukradených území“.
Ukrajinský konflikt [Klikni]
